Mastnota a zaschlá špína v kuchyni. Které čističe obstály v testech

Vypořádat se se kuchyňskou špínou patří ke každodenním činnostem. DTest ověřoval, jak si kuchyňské čističe dokázaly poradit s následky vaření a pečení. Spotřebitelská organizace dTest porovnávala 15 přípravků. Kolik jich vyhrálo zápas s mastnotou, připáleninami, zaschlými zbytky jídla a vodním kamenem a které přípravky propadly?

Do laboratoře dTest poslal značkové přípravky, několik privátních výrobků obchodních řetězců, čističe vlastních značek drogistických řetězců a tři ekologické přípravky. Jeden vzorek přitom pocházel z Německa.

Průběh testování

“Jejich praktické výkony prověřila série takzvaných dlaždicových testů, při kterých se na povrch dlaždice či skla naneslo vždy stejné množství nečistoty. Ta se nechala na 24 hodin zaschnout nebo zapéct,” vysvětluje šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.

Čističe měly na každý typ špíny dva pokusy. V prvním všechny působily po dobu jedné minuty, ve druhém dostaly opět minutu, případně tolik času, kolik bylo uvedeno v návodu k použití. Delší dobu působení potřebovalo jen pět výrobků, přičemž delší čas vždy přinesl lepší výsledky, ani to ale pokaždé nestačilo na dobré známky.

Čištění skla – pořádný oříšek

Nejvyšší váhu dTest přisoudil výkonům při čištění mastného skla. Etikety přípravků kladly odmašťovací schopnost na první místo. Neuspěly přípravky Feel Eco Čistič kuchyní a Fixinela Kuchyně, které mastnotu odstranily velmi málo nebo vůbec. Obdobně dopadly i snahy o odstranění zaschlého žloutku, kde dobrého výsledku dosáhla pouze značka Cillit. Za úklid kuchyňské moučno-tukové usazeniny a zapečeného mléka žádné nedostatečné známky nepadly, nicméně bylo uděleno pět dostatečných u těch přípravků, které odstranily nejvýše čtvrtinu zašpinění. Zato za odstraňování vodního kamene laboratoř rozdala především velmi dobré známky.

Šetrnost k životnímu prostředí

Při testu šetrnosti čističů k životnímu prostředí se vycházelo z údajů uvedených na etiketách. Za nejvyšší záruku ekologické šetrnosti domácí chemie je evropská známka Ecolabel. Pro její získání musí prostředky splňovat podmínky stanovené rozhodnutím Evropské unie. Jde například o přísnější požadavky na jejich biologickou rozložitelnost či použití pouze udržitelně získaného palmového oleje. Řada chemikálií se pak při výrobě nesmí používat. Z výrobků v testu se logem Ecolabel mohl pochlubit pouze Frosch Kitchen Cleaner Soda.

“Optikou podmínek pro udělení známky Ecolabel jsme se podívali i na ostatní přípravky. Prostřednictvím údajů na etiketách jsme ověřovali také to, zda výrobky neobsahují některou ze zakázaných či limitovaných látek, třeba obtížně rozložitelné halogenované uhlovodíky, fosfáty nebo konzervační činidla. Důležitá byla i případná deklarace dezinfekčního účinku. Ten je totiž podle pravidel udílení známky Ecolabel zakázán,” vysvětluje Hana Hoffmannová.

Pozor na hydroxid sodný

Nejméně bodů při kontrole etikety posbíral Sanytol Kuchyně, který obsahoval jak desinfekční přísady, tak fosfáty.

“Je třeba zmínit, že při práci s čisticími prostředky je namístě nejvyšší opatrnost, často totiž obsahují například hydroxid sodný, který může poškodit pokožku. O možných zdravotních rizicích a správném postupu práce se vždy dočtete na etiketě výrobku,” upozorňuje Hana Hoffmannová.

Jako další z testů dvojí kvality dTest srovnal výkony čističů Cillit Bang prodávaných v Česku a Německu. Obaly si byly v hlavních rysech podobné, identické bylo i deklarované složení. Navzdory tomu se však lišily v některých detailech v návodu k použití. Německý výrobek se měl na silném znečištění nechat působit pět minut, český nejdéle čtvrt hodiny. V praktických zkouškách spolu obě varianty dokázaly držet krok
a dostaly srovnatelné hodnocení.
Celkovou shodnost narušil pouze rozdíl v ceně, kdy německé balení bylo v přepočtu o několik korun levnější.

Zdroj: dTest

Líbil se vám článek? Dejte o něm vědět ostatním

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *